1. |
||||
Voděodolná soulož,
sedí si na vedení minulosti
a pláče do rytmu zkouřené samby.
Květ se rozevřel,
nenásilnou vizí budoucnosti,
postižená země,
drogový Bůh
a tupý výraz v obličeji.
|
||||
2. |
Stíny (zkušebna)
02:44
|
|||
Stíny se louhují do napřažených dlaní,
davem se ozývá: Čert vás vem!
Není to příjemné, když tě srpem zraní
rakev ti stlučou kladivem.
Pod sítí drátů spolu usínáme,
milenka naděje nás žene kupředu,
červené růže na hroby si dáme,
šťastný kdo přejde suchý po ledu.
Polykám nadávky neb zabíjím myšlenkou,
červená barva vytrácí se z tváří,
nazí a spoutaní revoltujem v ulicích,
na vlajce rudá hvězda krví září.
Buď stále ve střehu,máš-li chuť bojovat,
největší přítel vždycky do zad kudlu bodá,
i když se svět tváří, že mu nejsi lhostejný,
nebuď tak naivní, někdo tě udá.
|
||||
3. |
Proč asi?! (zkušebna)
02:51
|
|||
Po hospodách chodím,
proč si takhle škodím,
proč asi proč asi.
Venku zebou líce,
vevnitř hnijí plíce,
proč asi proč asi.
Ulehám v tvé lože,
na zdi visí nože,
proč asi proč asi.
A přátelství dlouhá,
klubka hadů pouhá,
proč asi proč asi.
Proč asi proč asi,
depresivní počasí,
proč asi proč asi.
Každý večír v pajzlu,
je to s náma v hajzlu,
proč asi proč asi.
Pět červených střiků,
to je síla zvyku,
proč asi proč asi.
Co jiného činit,
než si játra svinit,
proč asi proč asi.
Ta nuda mě sžírá,
Chotěboř je díra,
proč asi proč asi.
Proč asi proč asi,
depresivní počasí,
proč asi proč asi.
Začíná to v Niklovně,
v Olympu to končí,
Šanta Pepe Dvacítka
Bene Velký Voči
Růžek Pegas Pivnice
Tipáč Jaro Ulita
Piváč Hrom do police,
další sklenice dopitá,
Vysočina Na zámku,
dochází nám čas,
Na nádraží Panský dům,
zabije nás chlast.
|
||||
4. |
Divnej den (zkušebna)
05:57
|
|||
Stočil jsem si víno
do láhve s jedem
a celou cestu domů
mě sledovali,
zapad jsem do bytu
a zatáhl záclony,
naplnil jsem sklenky,
svou plnou
a druhou po dně.
Lehl jsem si na postel
a koukal na strop,
byly tam znaky,
ale tak, jak to nebylo.
Pozvedl jsem sklenku
a vtom někdo zazvonil.
Byla to sousedka,
že mám klíče v zámku,
dostala se ke mně,
když už jsem nedoufal,
odhrnul jsem záclony
a víno vylil z okna
a mí pronásledovatelé
ho dychtivě chytali
do uslintaných tlam.
|
||||
5. |
||||
Noční
Holé stěny prázdného pokoje,
odrážejí světla pouličních lamp,
unaveni městem usínáme vestoje
a slunce v nedohlednu.
Noc bolí jako bič na zádech otroka,
zůstane jizva a strach ze smrti,
nesmíme uctívat falešného proroka,
leč ztrestat jeho troufalost.
Zatímco světla lamp v pokoji rabují,
měsíc byl pohlcen hladovou nocí,
jen její oči teď se zájmem sledují,
tváře zkřivené bolestí.
Agonie
Vinou nekonečných dní
pomalu vyhasíná,
když v křečích se zmítá.
Zbyla jen pachuť na jazyku
a tvář obrácená do tmy,
přichází poslední soud.
Má rána hnisá vírou,
že ještě není pozdě
na to vstát a jít.
Potřísněn vlastní krví,
upínám se k mrtvým bohům
s falešnou upřímností.
Ztrácím se sobě z dohledu,
svědkem je mrtvolné ticho,
jazyk vypadlý z úst.
Uvnitř moji lebky,
zoufalství hladí vzpomínky,
mrtvou kočkou.
Odmítám vzdát se své vůle
ve jménu vyššího blaha,
žádný kříž žádná hvězda.
Upadám plný hříchů
s pocitem, že to tak má být,
ničeho nelitovat.
|
If you like In the other room, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp